Lidé sbírají plody růže šípkové již po tisíce let. V průběhu historie našly šípky využití nejen pro své léčebné účinky v lidovém léčitelství, ale také v gastronomii a kosmetice. Šípky jsou bohatým zdrojem vitamínu C a dalších živin, které mají blahodárný vliv na imunitní systém. V minulosti byly sbírány, sušeny a používány jako zásobárna vitamínu C zejména v zimních měsících, kdy bylo těžší získat čerstvé ovoce a zeleninu. Česká propagátorka zdravé výživy 20 století M.Ú. Tilshová přezdívala šípky pomeranče severu. Šípek je u nás nejdostupnějším a nejlevnějším zdrojem vitaminu C a oproti pomerančům ho obsahují dokonce až 15x více. Kromě vitamínu C najdete v šípcích vitamín A i vlákninu, která je prospěšná pro trávicí soustavu a udržení správné hladiny cukru v krvi. Další obsažené antioxidanty pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály a přispívají k prevenci chronických onemocnění. Některé studie naznačují, že šípky mohou mít protizánětlivé účinky a pomáhat při udržování zdraví kloubů. Dnes jsou šípky stále oblíbenou surovinou pro výrobu džemů, sirupů, čajů a doplňků stravy kvůli svým výživovým vlastnostem a vysokému obsahu vitamínu C. Tekutý šípek pocházející z ekologického zemědělství si můžete dopřát v chutné Leros bio šťávě z šípků buď v čisté podobě nebo doplněnou o 4 byliny, kde účinek šípků posiluje voňavý jitrocel kopinatý, stará známá smetanka lékařská, neocenitelná šalvěj lékařská a blahodárný měsíček lékařský. Nezanedbatelný obsah šípků najdete i v rozličných bylinných čajích Leros podporujících přirozenou obranyschopnost organismu.
Historie zpracování šípků sahá až do antického Řecka a Říma. Zápisy o jejich používání pro léčebné účely najdeme v mnoha historických pramenech. Ve své medicíně je popisoval již nejslavnější lékař starověku, Hippokrates. Sice v té době ještě nebyl známý vitamín C tak, jak ho chápeme dnes, ale Hippokrates si již byl vědom důležitosti čerstvého ovoce a rostlin pro udržení dobrého zdraví. Šípky se pro svou pikantní sladkokyselou chuť objevovaly i v některých pokrmech a nápojích římské kuchyně. Ve středověké evropské kuchyni najdeme již zmínky a šípkové omáčce a džemu. Tradičně se šípková omáčka podávala ke zvěřině, ale ve staročeské kuchyni se vařila i bez masa jen s knedlíky. Historické spojení šípkové omáčky a zvěřiny vychází ze společné sezónnosti, v které obě ingredience příroda poskytuje. I když období lovecké sezony upravují lovecké kluby, obecně platí že se divoká zvěř loví především v podzimních až zimních měsících. Šípek se tradičně sbírá v září a říjnu, ještě než přejde prvními mrazy. Recepty na šípkovou omáčku se mohou lišit v závislosti na regionálních preferencích a tradičních kulinářských zvyklostech. Často se však připravuje vařením šípků s cukrem, octem a dalšími kořením, dokud omáčka nezhoustne a získá požadovanou konzistenci. Šípkovou omáčku lze připravit nejen z čerstvých či sušených šípků, ale i ze šípkové zavařeniny.
INGREDIENCE NA ŠÍPKOVOU OMÁČKU SE ZVĚŘINOU:
500 G MASA Z VYSOKÉ ZVĚŘINY (KRKOVICE NEBO KÝTA Z DIVOČÁKA, JELENA NEBO DAŇKA)
100 G ŠPEKU
250 ML ČERVENÉHO PŘÍRODNÍHO VÍNA BUONDONNO CASAVECCHIA ALLA PIAZZA
2 HRNKY ČERSTVÝCH ŠÍPKŮ NEBO 100 G ŠÍPKOVÉ MARMELÁDY
5 LŽIC LEROS ŠŤÁVY Z ŠÍPKŮ
1 ČERVENÁ CIBULE
1 STŘEDNÍ MRKEV
1 KOŘEN PETRŽELE
½ MENŠÍ BULVY CELERU
5 KULIČEK NOVÉHO KOŘENÍ
5 KULIČEK JALOVCE
2 SNÍTKY TYMIÁNU
1 SNÍTKA ROZMARÝNU
3 BOBKOVÉ LISTY
10 KULIČEK PEPŘE
50 G STROUHANÉHO PERNÍKU
2 LŽÍCE CUKRU
2 LŽÍCE OCTU
1 LŽÍCE MÁSLA
TUK NA SMAŽENÍ
SŮL
Pokud se vypravíte na šípky, sbírejte jen dokonale zralé plody. Poznáte je dle ostře červené barvy a dostatečné tvrdosti plodu. Změklé nebo nahnědlé šípky nesbírejte. Nasbírané šípky dobře omyjte, očistěte a povařte ve vodě doměkka. Poté je rozmixujte a propasírujete přes jemné síto. Kořenovou zeleninu a cibuli očistěte a nakrájejte. Připravte si hlubší litinový hrnec, který je možné vložit do trouby. Maso můžete připravit dvojím způsobem. Buď jej prošpikujte slaninou a osolené, opepřené zprudka opečte na tuku, dejte stranou a pak na výpeku pokračujte restováním pokrájené kořeněné zeleniny nebo můžete maso pokrájet na větší kostky a slaninu osmažit se zeleninou jako základ do omáčky. Dále pak postupujete v obou případech stejně. Do opečené zeleniny přidejte cukr a nechte ji zkaramelizovat. Zalijte octem a po jeho odpaření přilejte víno. Až se víno částečně zredukuje přilejte přibližně 500 ml vody nebo vývaru, přidejte propasírované šípky nebo šípkovou marmeládu, Leros šťavu z šípků, vložte v plátýnku svázané koření, opečené maso a vše přiveďte k bodu varu. Poté přendejte maso s omáčkou do trouby a přiklopené duste při teplotě 180 °C asi 2 hodiny doměkka. Případně můžete nechat jemně probublávat až do změknutí masa na plotně. Když je maso hotové, vyjměte ho i se svázaným kořením z hrnce a omáčku propasírujte. Na závěr omáčku zjemněte máslem, případně ji můžete dochutit solí, pepřem či cukrem, přikápnout Leros šťávu z šípků a zahustit ji strouhaným perníkem. Omáčku můžete podávat s jáhlovými noky.
INGREDIENCE NA JÁHLOVÉ NOKY:
1 HRNEK JÁHEL
2 HRNKY ZELENINOVÉHO VÝVARU
1 LŽÍCE MÁSLA
3 LŽÍCE JEČNÉ MOUKY
2 VEJCE
ŠPETKA MUŠKÁTOVÉHO OŘÍŠKU
PÁR LÍSTKŮ HLADKOLISTÉ PETRŽELE
SŮL
Nejprve alespoň 2 x spařte jáhly vařící vodou, abyste z nich odstranili hořkost. Poté je vařte v osoleném zeleninovém vývaru přibližně 20 minut. Do měkkých jáhel přidejte velkou lžíci másla a nechte je zchladnout. Poté přidejte vejce, mouku, muškátový oříšek, nasekanou hladkolistou petržel, případně ještě trochu soli. Vytvořte kompaktní těsto, z kterého rukama tvarujte nočky. Nočky vhazujte do vroucí vody, která se ale nevaří klokotem. V prudce vařící se vodě by se noky mohly rozpadat. Po vyplavání noků na povrch je můžete z vody vyndávat a servírovat.
