Dostala jsme spousty ostružin od mé kamarádky Ivanky, koláč je upečený a z hromady nic neubylo, tak se musí se zavařovat. U nás to ale není jen tak, protože můj muž nemá rád v marmeládách takový ten rosol, který vytváří pektin. Já byla vždy spíš příznivce krátkého povaření s pektinem, a Jakub zase vaří marmeládu tak dlouho, dokud sama nezhoustne do mazací konzistence. Pátrala jsem tedy po různých jiných receptech a našla jsem u Maškrtnice úžasný recept bez pektinu, kdy se ovoce proslazuje den předem a nevaří se hodiny. Jen jsem mameládu trochu ochutila likérem Grand Marniér, který ji dodal ještě další rozměr. Jsem zvědavá, jestli vůbec nějaká sklenička vydrží do zimy. Jednu už jsme snědli hned a další je otevřená…no nevim, nevim. 🙂
INGREDIENCE:
2 KG OSTRUŽIN
800 – 1000 G CUKRU SUCANAT (dle sladkosti ostružin)
1 LŽIČKA KYSELINY ASKORBOVÉ
4 LŽÍCE GRAND MARNIER
POSTUP:
Ostružiny operte a nechte okapat v cedníku. Pokud nemáte rádi pecičky, tak je prolisujte.
Zasypejte ostružiny cukrem, promíchejte a přikryté nechte stát někde v chladu. Druhý den je trochu rozmixujte, přidejte kyselinu askorbovou, připravte si zavařovací sklenice a pusťte se do samotného vaření. Nevařte však všechno ovoce najednou, ale po částech. Nejrychleji přebytečnou tekutinu odpaříte v hlubší širší pánvi, kam nalijete jen pár naběraček ovoce. Já jsem 2 kila ostružin dělala na čtyřikrát. Nejprve jsem na pánev nalila ovoce, pak přidala Grand Marnier, aby se odpařil a jen zanechal chuťovou stopu, a pak jsem za občasného míchání vařila přibližně 20 minut.
Jakmile uvidíte za vařečkou stopu, začíná marmeláda houstnout. Můžete ji zkusit kápnout na talířek, zda se marmeláda neroztéká a pokud ne, můžete ji přendat do zavařovacích sklenic. Já sterilizuji sklenice tak, že čisté a suché je uložím do trouby na 100°C v momentě, kdy začínám vařit marmeládu a po 20 minutách je horké z trouby vytáhnu a rovnou do nich dávám marmeládu. Zavíčkuji, otočím víčkem dolů a v této poloze nechám vystydnout.
