Skopové se u nás netěší velké oblibě. Ani se nedivím. Jeho specifická chuť a vůně není pro každého. S křehkým a šťavnatým jehněčím masem, které má jen nepatrné aroma, je to úplně jiný příběh. Musela jsem o tom svého muže přesvědčit, protože mi tvrdil, že nejí ani jehněčí. Nejspíš kdysi natrefil na jídlo z aromatického masa skopového vydávaného za jehněčí. To se bohužel občas stává. Věk jehňat by neměl překročit půlrok, protože pak se jejich maso začne chuťově i strukturou měnit. Jehněčí maso má sezónu hned dvakrát – na jaře a koncem léta. Tak kdybyste chtěli stihnout jeho první vlnu, mám tu pro vás recept inspirovaný Rettigovou. Vytvoříte dle něj opravdu vynikající šťávu či omáčku, kterou si umím představit i k telecímu plátku.
INGREDIENCE:
500 G JEHNĚČÍHO RAMÍNKA
100 G SLANINY
1 ŠALOTKA
1 LŽÍCE PŘEPUŠTĚNÉHO MÁSLA
PÁR SNÍTEK TYMIÁNU
200 ML HOVĚZÍHO VÝVARU
1 LŽÍCE CITRONOVÉHO NEBO KDOULOVÉHO OCTU GÖLLES
1 LŽIČKA CUKRU MUSCOVADO
KŮRA Z 1 BIOCITRONU
SŮL A PEPŘ
Nakrájenou cibuli a slaninu osmahněte v hlubší pánvi na přepuštěném másle. Osolená a opepřená jehněčí ramínka položte na cibuli se slaninou a nechte z obou stran zatáhnout. Hlídejte, aby se cibulka nepřipálila. Maso přelijte hovězím vývarem, pokapejte z obou stran citronovým octem a posypte citronovou kůrou. Přidejte do vývaru lžičku cukru a nechte dusit do měkka. Rettigová na závěr omáčku zahustila hnědou jíškou, což můžete klidně udělat. Já maso servírovala jen se šťávou ze zredukovaného vývaru a bylo to skvělé.
