Pro tento dort jsem se inspirovala receptem Magdaleny Dobromily Rettigové z Velké kuchařky vydané v roce 1912, která byla již upravena dle požadavků moderního kuchaření. Já sama recept nepatrně změnila a během chvilky dort upekla. Měla jsem v plánu přesně následovat předpis v kuchařce, ale v dortu bylo uvedeno tolik cukru, že to prostě nešlo. Já s cukrem hodně šetřím a vůbec nejraději ho nahrazuji zdravějšími alternativami, tak i v mém receptu najdete pouze cukr březový a javorový sirup. Pokud však máte rádi cukru více, dejte ho tam dle libosti. Na druhou stranu Rettigová v receptu použila hřebíček, skořici a citrónovou kůru, které jsem jinde nenašla, a tohle ovonění těsta se mi zalíbilo. Další drobnou změnu jsem udělala v postupu, kdy jsem žloutky s cukrem utřela do pěny. V receptu ve Velké kuchařce se vše jen smíchalo, ale otázka je, jak tomu bylo v původním receptu Rettigové. To se mi bohužel nepodařilo zjistit. Navíc jsem přidala promazání zavařeninou a krémem, jelikož bez toho by to nebyl dort, na který jsem s oblibou chodívala do Cafe 1 ve Veletržním paláci na pražské Letné.
INGREDIENCE NA KORPUS:
140 G MÁKU
50 G MANDLOVÉ MOUKY
120 G BŘEZOVÉHO CUKRU
6 VAJEC
1 LŽIČKA MLETÉ SKOŘICE
3 UTLUČENÉ HŘEBÍČKY
KŮRA Z 1 BIO CITRÓNU
ŠPETKA SOLI
VIŠŇOVÁ ZAVAŘENINA NA PROMAZÁNÍ
INGREDIENCE NA KRÉM:
500 G MASCARPONE
50 G JAVOROVÉHO SIRUPU
ŠŤÁVA Z JEDNOHO CITRÓNU
POSTUP:
Troubu vyhřejte na 160 °C. Formu na dort vymažte máslem a vysypte hrubou moukou. Bílky vyšlehejte se špetkou soli do tuhého sněhu. Cukr se žloutky utřete do světlé pěny. Mák smíchejte s mandlovou moukou s hřebíčkem, skořicí, citrónovou kůrou a poté přisypte k utřeným žloutkům. Po řádném promíchání, opatrně vmíchejte sníh. Těsto přelijte do formy a pečte 30 minut.
Po zchladnutí dort vyklopte a rozřízněte na dvě až čtyři části. Každou před namazáním pokapte rumem z višní, potřete marmeládou a potom krémem. Až celý dort promažete a složíte nazpět, natřete i jeho boky a vršek. Ozdobte květy a višněmi.
