Omáčka borůvkový žahour dle odborné spisovatelky Marie Úlehlové-Tilschové vychází ze starodávné kaše žahúr, na které si v 16. století pochutnávali měšťané z Jindřichohradecka. Měli ji tak rádi, že se jim začalo přezdívat „žahúři“ a pojmenoval se po nich dokonce i místní rybník „Žahour“. Ovocné kaše a ovocné polévky se tehdy od sebe lišily jen nepatrnou mírou zahuštění, jinak se v obou pokrmech zpracovávalo nejen sezonní ovoce šlechtěné, ale i plané, sušené či cizokrajné. Borůvky ve staročeštině nazývané černé jahody se v Čechách vždy pečlivě sbíraly a z planého lesního ovoce snad nejvíce zpracovávaly. Významný renesanční lékař a botanik italského původu Mattioli, který mnoho let žil v Praze, ve svém slavném Bylinkáři z roku 1561 doporučoval sirup z černých jahod na lepší prospívání žaludku. Lidé v horských krajích z borůvek vařili víno, povidla, ale také je sušili a používaly proti různým neduhům. Naši předci dobře věděli, že jsou borůvky velmi zdravé, jakkoliv to v té době netušili jaké mimořádné látky obsahují. Borůvky zvyšují obranyschopnost, výborně působí proti trávicím potížím, slouží jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Zlepšují ostrost zraku a mají protirakovinové účinky. 

Knedlíky byly po celý středověk jiné, než jak je známe dnes. Vyráběli se z máčené housky či masa, tvarovaly se do malých kuliček a následně se osmažily na ohni. Pro svoji vydatnost sloužili rovnou jako hlavní chod bez masa a nepolévaly se ani omáčkami. V 17. století se ve šlechtických knihách kuchařských objevují vedle sebe knedle s přísadou ryb, masa nebo rozinek, šišky masové i ovocné, vařené buchty, z nichž pak staly kynuté knedlíky. Než se vše proměnilo do dnešního názvosloví nebylo dle pojmenování knedlík, šiška, buchta jasné, o jaké jídlo přesně půjde. Šiška jablečná nebo švestková z té doby již velmi připomíná dnešní sladký knedlík, jen se ovoce do těsta neobalovalo, nýbrž nasekalo a šišky se smažily na horkém másle a podávaly s jablečnou jíškou. Postupně se ze šišek začalo vytrácet maso a staly se z nich dnešní knedlíky, do kterých se přidávala mouka. Ovšem ještě začátkem 19. století se knedlíky připravovaly poněkud tuhé a velmi často z tmavé mouky. Jedly se slané i sladké, se smaženou cibulkou nebo sypané tvarohem či polité ovocnou omáčkou. 

INGREDIENCE NA ŽAHOUR:
1 L LESNÍCH BORŮVEK
250 ML SLADKÉ SMETANY
40 – 80 G CUKRU SUCUNAT (dle vaší preference sladkosti)
2-3 LŽÍCE STROHANÉHO PERNÍKU
½ LŽIČKY MLETÉ SKOŘICE

Opláchnuté borůvky v menším hrnci rozmačkejte, zasypte cukrem, zalijte smetanou se zamíchaným perníkem a rozvařte.

INGREDIENCE NA KLEDLÍČKY:
500 G POLOHRUBÉ ŠPALDOVÉ MOUKY
2 LŽIČKY TŘTINOVÉHO CUKRU
250 ML SMETANY NA VAŘENÍ
ŠPETKA SOLI
20 G DROŽDÍ
2 ŽLOUTKY
SŮL

Nejprve si připravte kvásek. Droždí rozdrolte do mísy, přidejte dvě lžičky cukru a zalijte jednou třetinou lehce ohřátého mléka. Po 10 minutách se začnou v míse tvořit bubliny a můžete přidat mouku, rozkvedlané žloutky se zbytkem mléka a špetkou soli. Těsto hnětením pořádně provzdušněte a nechte pod utěrkou kynout přibližně 40 minut. Poté z těsta tvořte malé knedlíčky o velikosti 3 cm. Nechte je ještě 15 minut dokynout a poté dejte vařit do osolené vroucí vody. Za 5 minut by měly knedlíčky vplavat na povrch a můžete je servírovat přelité žahourem.

Těsto můžete využít i na kynuté knedlíky plněné ovocem.